Ferenc Liszt
Narodil se 22. října 1811, Raiding -zemřel 31. července 1866, Bayreuth
Ačkoliv se Liszt narodil v dnešním Maďarsku, hovořilo se v jeho rodině
německy. Otec byl nevýznamným úředníkem ve službách knížete Esterbázybo.
Adam Liszt rovněž rovněž hrál na violoncello a začal svého syna učit na
klavír, když mu bylo šest. Činil takové pokroky, že již v devíti letech
pořádal koncerty a skládal drobné skladby. V roce 1821 mu jeho bohatí
mecenáši umožnili, aby pokračoval ve studiu ve Vídni, kde byl jeho
učitelem hry na klavír Carl Czerny a u Sallieriho studoval skladbu.
Nakonec se v roce 1823 usadil v Paříži, kde pořádal koncerty a odkud se
v letech 1824-27 třikrát vydal do Londýna (kde hrál před Jiřím IV.).
Jeho jednoaktová opera Don Sanche, byla poprvé uvedena v Paříži v říjnu
1825. Jeho urychlený vývoj způsobil že v roce 1827 prodělal duševní
krizi, ještě zhoršovanou smrtí otce, a dokonce i uvažoval o dráze
duchovního.
Namísto toho si však nakonec s matkou pronajal v Paříži dům a začal
učit hře na klavír. Rovněž hodně četl a seznámil se s takovými postavami
kultůry, jako byl Victor Hugo a Berlioz. V březnu roku 1831 slyšel
slavného houslistu Paganiniho a rozhodl se, že se stane jeho klavírním
protějškem, a dlouhé hodiny pak trávil zdokonalováním své již tak
vynikající techniky. Jeho setkání s Chopinem, o němž poprvé zaslechl v
roce 1832 a jenž se stal jeho přítelem, na něj rovněž značně zapůsobil.
V té době začal Lisztův desetiletý vztah k Marie d'Agoultové, která
v roce 1835 opustila svého manžela a utekla s Lisztem do Švýcarska, což
šokovalo celou Paříž. Ve Švýcarsku Liszt učil na ženevské konzervatoři.
Téhož roku v prosinci se jim narodila dcera Blandine, v roce 1837 dcera
Cosima (později Wagnerova manželka) a v roce 1839 syn Daniel. Od roku
1838 vedl život klavírního virtuóza cestujícího z místa na místo a během
těchto vzrušujících, ale vyčerpávajících let hrál v řadě zemí od Irska
po Rusko a Turecko. Svým návratem na koncertní pódia ustálil prototyp
moderního klavíristy a to tím že zásadně hrál spaměti a pořádal první
sólové klavírní recitáty (právě on poprvé použit tohoto termínu). V jeho
životě se objevilo několik žen, ale léta trávil s Marií a s dětmi v
Německu až do roku 1834, kdy se rozešli.
V roce 1840 začal Liszt i dirigovat a po svém jmenování hudebním
ředitelem ve Výmaru a navázání vztahu s princeznou Carolyne
Sayn-Wittgensteinovou se spolu vzali a usadili v roce 1848 v místě jeho
nového působení. Poté se vzdal většiny svého koncertování ve prospěch
svého nového života skladatele a dirigenta.
Postupně Liszt shledával své výmarské místo méně a méně výhodným a
v roce 1858 se ho vzdal a odstěhoval se do Říma (kde se s princeznou
rozešli, možná i proto že Vatikán odmítal zrušit její předešlé
manželství) a od roku 1863 zde žil částečně na odpočinku. V roce 1865
dostal menší objednávky a po té co mu zemřely dvě z jeho dětí, našel
Liszt útěchu v církvi a stal se z něj abbé. Ale o čtyři roky později
začal opět část každého roku ve Výmaru, kde byl vyhledávám především
jako učitel, a část v Římě a Budapešti, kde byl jmenován královským
uherským vyslaneckým radou. Jeho dcera Cosima se provdala v roce 1870 za
Wagnera a Liszt je navštívil v Bayreuthu krátce před premiérou Wagnerova
cyklu Prsten v roce 1876. Během posledních let svého života i nadále
cestoval a poskytoval své přátelství a rady mnoha mladým skladatelům
včetně Griega, Francka, Debussyho, Albénize a Borodina. V roce 1886
navštívil Anglii, kde byl svědkem vřelého přijetí svých orchestrálních
děl a ve Windsoru hrál královně Victorii. Pak odejel do Antwerp, Paříže,
Výmaru, Luxemburku a kkonečně do Bayreuthu, kde se u něj rozvinul zápal
plic, a tři dny po uvedení Tristana a Izoldy umírá.
Citace: Má mysl i mé prsty pracovaly, jako kdyby byly prokleté.
Pokud nezešílím, najdete ve mně umělce. (jedenadvacetiletý Franz Liszt v
dopise Příteli, 1832)
Skladatelův odkaz: 749 děl