Georg Friedrich Händel
Narodil se 23. února 1685, Halle - zemřel 14. dubna 1759, Londýn
Je jednou z podivuhodných shod hudební historie, že dvě velké postavy
osmnáctého století, Bach a Händel, se narodily jen měsíc od sebe v témže
roce. Zde však shody končí. Bach zůstal usazen v Německu a věnoval se
duchovní hudbě, zatímco Händel rozprostřel svá křídla nad světem italské
opery a nakonec se usadil v Anglii. Ti dva se nikdy nesetkali, ačkoliv
se o to několikrát pokoušeli. Bach zemřel v roce 1750 a Händel o devět
let později , když byly Mozartovi tři roky.
Bach pocházel z rozvětvené rodiny hudebníků, a proto se od něj
očekávalo, že převezme štafetu, zatímco Händel byl první z rodiny, u
něhož se projevil hudební talent . Jeho otec byl osobní lékař vévody
Augusta Saského a vážený amtschirurgus (městský lékař) města Halle. Jeho
matka byla dcerou pastora Tausta, v době narození Georga Friedricha jí
bylo třicet čtyři let, otci šedesát tři.Jeho otec však chtěl, aby jeho
syn studoval právo. Aby odvrátil Georgovy myšlenky od hudby, zakázal
jakékoli pěstování této záliby, ale jeho matka tajně propašovala malé
pianino na půdu, kde se mladý génius seznamoval se základy hudby. V
sedmi letech navštívil se svým otcem dvůr vévody Sache-Weisinfelse, kde
hrál na varhany, a každého tak okouzlil, že přesvědčil i svého otce. Pak
studoval tři roky varhany v Halle, žil na čas v Berlíně a stal se
pomocným varhaníkem v místním chrámu. Jeho otec však stále trval na tom,
aby studoval právo, a poslal ho na studia. Když otec v roce 1697 zemřel,
skladatel se rozhodl, že se bude živit hudbou. V roce 1703 se vydal do
Hamburku. Zde získal místo v orchestru jako houslista a cembalista,
setkal se s Telemannem, utkal se s ním v souboji v roce 1705 zde byla
uvedena jeho první opera Almíra. Nasledujícího roku se rozhodl , že bude
cestovat, a tak následujících třináct let strávil mezi Florencií, kde
byl v roce 1707 uveden Rodrigo, Římem, kde se seznámil s Alesandrem
Scarlattim, Benátkami, Neapolí a Hannoverem, kde se stal vedoucím
orchestru kurfiřta Jiřího Brunswického. Na tok mohl odjed do Londýna,
kde uvedl v roce 1711 Rinalda a Il pastor fido v roce 1712, vrátil se do
Hamburku, zde však neměl stání a opět dostal povolení odjed do Londýna,
který se stal jeho duchovním domovem. Svou dovolenou překročil, ale když
v roce 1714 zemřela královna Anna, jeho hamburký zaměstnavatel nastoupil
na anglický trůn jako král Jiří I.
Nejprve byl král na Händla rozezlen, že opustil své hamburské
místo, ale v roce 1715, když Händel napsal svou známou Vodní hudbu pro
jednu z královských vyjížděk po Temži, se usmířili. Následující
desetiletí měl Händel opanoval anglickou operní scénu, neboť vytvářel
jedno dílo za druhým a v roce 1726 se stal naturalizovaným Angličanem. V
roce 1728 však byla jeho popularita zastíněna Žebráckou operou na
libreto Johna Gaye. Ta mu odlákala obecenstvo tak výrazně že jeho
vlastní společnost utrpěla ztrátu 50 000 liber a musela jít do
likvidace. Starosti způsobily Handlovi záchvat mrtvice, z něhož se
zotavoval dlouhé roky.
Po roce 1741 tváří v tvář novým módním trendům opustil Händel operu
a vydal se do tajemství sborové hudby. V roce 1738 napsal oratoria Saul
a Israel v Egyptě. V roce 1742 se dostavil jeho největší životní úspěch
ve všech žánrech, Mesiáš, poprvé uvedený v Dublinu, který se měl
zakrátko stát a nadále zůstat nejpopulárnějším světovým oratoriem. Pak
následoval Samson a Juda Makabejský (s největším hitem té doby
"pohleďte, vítězný hrdina přichází") a záplavu sborových skladeb
přerušila jen práce na suitě Hudba k ohňostroji z roku 1749, oslavující
mír uzavřený v Aix-l-Chapelle. V roce 1752 podstoupil neúspěšnou operaci
zhoršujícího zraku a zcela oslepl, avšak stále dirigoval a organizoval
každoroční provedení mesiáše. Po jednom z těchto uvedení ze zhroutil a
později zemřel. Byl pohřben ve Westminsterském opatství, kde se pohřbu
zůčasnilo na 3 000 lidí.
Citace: Händel rozumí efektům lépe než kdokoliv z nás; když se
rozhodne, udeří jako blesk. (Wolfgang Amadeus Mozart)
Skladatelův odkaz: 487 děl