Edvard Hagerup Grieg
Narodil se 15. července 1843, Bergen - zemřel 4. září 1907, Bergen
Edvard Grieg byl potomek Alexandra Greiga, Skota, který se usadil v
Bergenu v polovině osmnáctého století. Dařilo se mu, opatřil si
rybářskou flotilu, dvakrát se oženil s norskými dívkami, stal se
britským konzulem a změnil se jméno na Grieg, aby se Norům lépe
vyslovovalo. V době kdy se narodil jeho prapravnuk, byli již Griegové
váženými a zámožnými občany, kteří se aktivně účastnili hudebního života
Bergenu.
Podobně jako mnoho jiných významných skladatelů se i Grieg nejprve
učil hudbě od své matky, vynikající klavíristky a to už od šesti let.
Norský houslista Ole Bull přesvědčoval Griegovy rodiče, aby poslali
Edvarda do Lipska, kde se však nakazil zánětem pohrudnice, který
neustále podrýval jeho zdraví. Výuku na konzervatoři shledal nudnou a
pedantickou.
Po Lipsku následovaly tři šťastné roky v Kodani, kde pracoval s
Danským romantickým skladatelem Nielsem Gadem (1817-1890), jenž byl
silně ovlivněn Mendelssohnem. Rikard Nordraak (1842-1866), tvůrce norské
národní hymny, se stal jeho dalším blízkým přítelem. Skrze něj začal
Grieg milovat lidové písně a tance své vlasti. V jejich nezvyklých
harmonických strukturách a výrazných rytmech nalezl svůj vlastní výraz
jako skladatel a rozhodl se spolu s Nordraakem vytvořit novou a
nezávislou norskou hudební školu. Ale v roce 1866, za svého zimního
pobytu v Římě, dostal zprávu o Nordraakově smrti, což mu uštědřilo
takovou ránu, že se jeho blízcí obávali o jeho život.
Když se nakonec zotavil, vrátil se do Skandinávie, aby se věnoval
svému životnímu poslání. Oženil se, se svou sestřenicí sopranistkou
Ninou Hagerupovou, s níž se setkal během idylických let v Kodani.
Sdíleli spolu své celoživotní hudební partnerství. Ona byla
inspirátorkou a interpretkou mnoha jeho písní a po téměř čtyřicet let
cestovali křížem krážem Evropou a pořádali nesčetné koncerta a recitály.
Roky neúnavné práce a komponování, dirigování, organizování
koncertů norské hudby a vyučování nezůstaly bez odezvy. Grieg se stal
národním hrdinou a jeho sláva pronikla i do zahraničí. Jeho dílo ocenili
tak rozdílní skladatelé, jako Liszt, Brahms a Čajkovskij, který se s ním
setkal a popsal ho jako "muže nezvyklé elegance, modrých očí, ne příliš
vysokého, ale neodolatelně přitažlivého". Grieg, jenž se sice často
podceňoval, cítil uspokojení nad tím, že se jeho životní poslání
naplňuje. S postupem let se stával zdrojem podpory a pomoci mladým
skladatelům, z nichž se někteří stali jeho blízkými přáteli, zvláště
Sibelius, Nielsen, Delius a Percy Grainger.
Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a
také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu
se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho
ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.
Skladatelův odkaz: 80 děl