Fryderyk Chopin
Narodil se 1. března 1810, Zelazowa Wola u Varšavy - zemřel 17. října 1849, Paříž
Oblíbený polský skladatel, klavírista a vlastenec byl ve skutečnosti
napůl francouz a polsko opustil ve dvaceti letech, aby se již nikdy
nevrátil. Většinu své hudby složil ve Francii, kde si vytvořil svou
legendární pověst virtuózního klavíristy ne více než třiceti recitály.
Mnoho dlaších recitálů se však konalo v salónech francouzkých
aristokratů. "Dostal jsem se do nejlepší společnosti," napsal domů z
Paříže. "Najednou máte více talentu když jste zahráli na rakouském nebo
anglickém vyslanectví".
Druhé ze čtyř dětí ve Francii narozeného Nicholase Chopina a jeho
polské manželky Justiny, Fryderyk Franciszek Chopin, byl zázračným
dítětem. V roce 1816 se začal učit hru na klavír od Čecha Vojtěcha
Živného. A o rok později byla zveřejněna jeho polonéza G-dur následující
rok, když mu bylo osm let, okouzlil varšavskou společnost svou dokonalou
technikou hry na klavír. Jeho otec moudře podpořil přirozený talent
mladého skladatele kvalitní výukou - na varšavském lyceru kde byl žákem
od roku 1822 studoval všeobecné předměty a na varšavské konzervatoři
skladbu.
V roce 1830, když poprvé hrál svou Fantazii na polské písně op. 13,
byl již oslavován jako polský národní skladatel. Poté se zůčasnil
povstání proti carovi a hrozilo mu v Polsku vězení, proto musel
emigrovat, hned po několika měsících v roce 1831 se vydal z Varšavy do
Vídně. Z přirozeného zájmu o všechno nové přijali rakouští posluchači
jeho polské melodie, které miloval a jež se pro něj staly
charakteristickými.
Z Vídně odešel do Paříže, kde rychle zdomácněl a stal se
obdivovaným přítelem vůdců romantického hnutí, Berlioze, Liszta a
Meyerbeera. Ze svých recitálů a výuky talentovaných (a přitažlivých)
dcer z bohatých rodin vydělal dost peněz, aby mohl žít na úrovni. Byl
velmi vybíravý v oblečení, něco jako světák, který jednou řekl příteli:
"Myslíš, že si hodně vydělávám? Kočáry a bílé rukavičky jsou stále
dražší, a bez nich by člověk nebyl v kurzu". Po několika neúspěšných
milostných vzplanutí se v roce 1836 setkal se spisovatelkou George
Sandovou, představil je jejich společný přítel Liszt. V té době již
trpěl tuberkulózou, chorobou jíž měl podlehnout v poměrně raném věku.
Doporučovali mu teplé podnebí a tak si milenci najali byt na Mallorce,
kde Chopin složil čtyřiadvacet Preludií.
Zima na Mallorce zdravotnímu stavu skladatele rovněž nepřála, takže
se mladý pár vrátil do pohodlí Paříže a na venkovské sídlo George
Sandové v Mobant. Deset let žil Chopin v elegantním odloučení, skládal a
učil. Velká láska však vybledla, stalo se z ní pouhé přátelství, a když
v roce 1848 vypukla revoluce, Chopin unikl do Anglie. Ačkoliv byl již
smrtelně nemocen, pořádal recitály, aby si vydělal na živobytí. V roce
1849 se vrátil do Paříže, kde 17. října zemřel, jeho pohřbu se zúčasnilo
tři tisíce lidí.
Citace: Po hraní Chopina se cítím, jako bych měl plakat nad hříchy,
které jsem nikdy nespáchal, a truchlit nad tragédiemi, které se mě nikdy
netýkaly. (Oskar Wilde, 1891)
Skladatelův odkaz: 219 děl