Posuvky
(akcidentály)

 

   Posuvky neboli akcidentály jsou znaménka, kterými označujeme zvýšení, anebo snížení tónu. Tyto navýšené nebo snížené tóny se nazývají alterované (odvozené), protože jsou stejně jako jejich názvy odvozeny od tónů základních.

    Posuvky vypadají takto:

 

    Křížek; toto znaménko se používá pro navýšení tónu o půltón výše. K názvu základního tónu připojujeme koncovku is. Například tóny: c, d, e, f, g, a, h budou po navýšení vypadat takto: cis, dis, eis, fis, gis, ais, his.

    Béčko; toto znaménko naopak znamená snižování tónu o půltón níže. K názvu základního tónu koncovku es. Tónová řada: c, d, e, f, g, a, h bude tedy vypadat takto: ces, des, es, fes, ges, as, hes (bé). Na příkladu vidíme, že některé tóny jsou pojmenovány trochu rozličně jako e-es, a-as. U tónu h máme dokonce dvojí označení, a to hes a bé, z čehož se daleko častěji používá označení bé (osobně mám raději označené hes).

    U některých skladeb se můžeme setkat i s dvojkřížky (tzv. španělský křížek) a dvojbéčky, toto dvojí navýšení anebo snížení o dva půltóny (jeden tón) provádíme stejně jako v předešlém případě, pouze budeme k názvům základních tónů připojovat koncovky isis a eses.

    Dvojnavýšená řada tónů c, d, e, f, g, a, h bude tedy: cisis, disis, eisis, fisis, gisis, aisis, hisis a dvojsnížená: ceses, deses, eses, feses, geses, asas, heses. Zde už u tónu h používáme pouze označení heses.

    Znaménko odrážka nám vrací zpátky původní výšku tónu. Z navýšeného tónu fis vrací opět f, ze sníženého tónu as opět a. U dvojzvýšení a dvojsnížení může být odrážka buď na jednu posuvku, anebo na obě. V případě že nám například po tónu, který je dvojnavýšen nebo dvojsnížen nastupuje tón, který je jen navýšen nebo snížen, můžeme použít odrážku, jak jsme si ukázali výše, nebo může být u tónu použita posuvka pro navýšení nebo snížení.

        Musíme vždy pamatovat na to, že veškeré posuvky platí pouze pro takt, v němž jsou napsány. V následujícím taktu už tyto posuvky z taktu předešlého neplatí. Posuvky, které platí pro celou skladbu jsou psány v předznamenání skladby. Více se o této problematice dozvíte v článku první takt a předtaktí.

    Pokud máme ligaturou do následujícího taktu přenesený nějaký tón, který obsahuje posuvku, platí tato posuvka pouze na tón spojený s touto ligaturou. Posuvka se tímto způsobem pro celý takt přesunout nedá a musí se znovu vypsat. Aby se předešlo omylům bývá nejčastěji v následujícím taktu pro jistotu napsány odrážky, ale není to pravidlo.