Notopis - Melodické ozdoby
Melodické ozdoby, jsou tóny
nebo skupiny tónů, které doplňují melodii a ozdobují ji. V notaci se
značí drobnými notami nebo zvláštními značkami, v novější době se často
zcela vypisují v běžných notách. Rozeznáváme osm základních druhů
melodických ozdob.
1. Příraz je tón, který nastupuje před
hlavním tónem a o něco jej zkrátí. Někdy je to tón sousedící, někdy
vzdálenější. Přízvuk zůstává na tónu hlavním. Příraz se značí malou
přeškrtnutou osminovou notkou, která je s hlavní notou obvykle spojena
obloučkem. Ve vícehlasu, pokud není příraz u všech not na určité době,
nastupuje příraz vždy zároveň s ostatními hlavními notami, jen hlavní
tón po přírazu se opožďuje.
2. Odraz je podobný přírazu, ale stojí
až za notou hlavní, nastupuje co možno nejtěsněji před tónem dalším, je
to tedy opět vrchní nebo spodní sousedící tón, tónu hlavního (výjimečně i
jiný vzdálenější tón), který nemá přízvuk; značí se také přeškrtnutou
osminkou a je s notou hlavní spojen obloučkem.
3. Skupinka, dvě nebo více not, na
způsob přírazu nebo odrazu. Značí se obvykle šestnáctinovými malými
notami, ač se často hrají rychleji. Přírazná skupina, nastupuje před
notou hlavní, její tóny jsou nepřízvučné, přízvuk zůstává tónu hlavnímu.
Nota hlavní se tím zkracuje, skupinka se hraje přesně na dobu, kdy má
začít, ne dříve. Ve vícehlasu se první tón skupinky hraje zároveň s
ostatními tóny navazujícími na stejnou dobu. Odrazná skupinka se hraje
mezi notou hlavní a notou následující a je rovněž bez přízvuku.
4. Obal je zvláštní skupinka tónů,
která "obaluje" tón hlavní vrchním a spodním sousedícím tónem. Začíná se
vždy vrchním sousedícím tónem, pak následuje hlavní tón (tedy jako u
přírazu), pak spodní sousedící tón a nakonec zase hlavní tón. Přízvuk je
opět až na tomto posledním (a také obvykle nejdelším) hlavním tónu.
Někdy ovšem obal nastupuje až po tónu hlavním způsob odrazu, tedy mezi
dvěma sousedícími tóny hlavními, a podobá se odrazné skupince. Přízvuk
nemá. Obal se značí zvláštním znamením které je podle potřeby doplněno
posuvkami pro vrchní nebo spodní ozdobný tón. Znamení se píše buď nad
příslušnou notou (u obalu přírazného), nebo mezi notami (u obalu
odrazného).
5. Trylek je rychlé střídání hlavního
tónu, se svrchním sousedícím tónem (v poměru celého tónu nebo půltónu) po
celou psanou dobu trvání hlavního tónu. Obvykle začíná trylek přízvučným
hlavním tónem, může však být obohacen přírazem nebo příraznou skupinkou.
Závěr trylku tvoří opět hlavní tón, někdy též s odraznou skupinkou (se
spodním sousedícím tónem, tedy vlastně obal). Trylek se značí zkratkou
tr, nadepsanou nad notou, delší trylky též vlnovkou. Příraz i odrazná
skupinka se značí jako obvykle. Trylek může být též dvojitý nebo trojitý
(každý hlas se značí zvlášť), rychlost střídání tónů v trylku závisí
hlavně na slohu skladby.
6. Nátryl je kratičký trylek. Začíná
hlavním tónem s přízvukem, pak následuje vrchní vedlejší tón a vrací se
tón hlavní. Značí se krátkou vlnovkou nad notou. Dříve existovaly i
nátryly delší, s několikakerým opakováním vedlejšího a hlavního tónu, od
trylku se lišily tím že nevyplňovaly celou dobu trvání hlavního tónu.
7. Mordent (náraz) je zcela obdobný
nátrylu, hlavní tón je však vystřídán spodním sousedícím tónem. Přízvuk
je tedy rovněž na prvním hlavním tónu značí se proškrtnutou značkou
nátrylu.
8. Opora je ozdoba, se kterou se
setkáváme většinou jen ve starších notách. Je to přízvučný vrchní nebo spodní tón
tónu hlavního, jemuž ubírá zpravidla polovinu trvání. Vyznačuje se malou
notičkou poloviční hodnoty noty hlavní, nemá přeškrtnutou nožku.
Zde přikládám několik obrázků složených ozdob a několik nových.